O knize: 2024 / Mladý a naivní – to o mně říká. Profesor Barclay si myslí, že jsem na obtíž, která narušuje disciplínu ve třídě a jeho dokonale naplánovaný život. Tento názor si vytvořil kvůli nedorozumění. A když se špatný dojem zhorší, rozhodne se ze mě udělat příklad pro všechny studenty. Dívky v hledišti si se mnou chtějí vyměnit místo, aby se jim pan profesor věnoval. Je to ponižující. Nechci s ním začínat žádný vztah, ale vzhledem k rostoucímu napětí je to v hloubi duše nevyhnutelné, vím, že jsem do něj zamilovaná. Je to ostudný pocit, který chcete udusit v zárodku. V každém případě z toho nic nebude. Nenávidíme se, je to můj profesor a náš věkový rozdíl je značný, ale jednoho dne téměř překročíme hranici. Temný pohled do spoře osvětleného baru, zvuk zavírání dveří záchodu za námi... Jeho ruka mi zvedá sukni. Vím, že tuhle hranici nemůžu překročit. Nyní je připraven překročit hranici O čtyři roky později jsem vstoupil do jeho společnosti jako zaměstnanec. A přesvědčil jsem sám sebe, že si mě nepamatuje. Ve vlčí jámě se nemám čeho bát. Je to legrační, že? Můžeme si vštípit jakoukoli myšlenku, pokud to dost chceme. Nic se mezi námi nezměnilo. Stále se dívám jinam, když vidím jeho studené modré oči. Někdy mám pocit, že jediný rozdíl je způsob, jakým mu odpovídám ne „ano, profesore“, protože on je můj nový šéf, že řeknu něco jiného – „ano, pane.».